V češtině chodíme „pro něco“: pro děti do školky, pro chleba, pro babičku na nádraží. Jenomže doslovný překlad do němčiny v tomto případě není jen krkolomný, tentokrát by Vám Němec vůbec nerozuměl:
- Kann ich noch schnell für mein Buch gehen?
- Kann ich noch schnell mein Buch holen? – Mohu svou knihu dostat rychle?
- Ich gehe für die Kinder in den Kindergarten.
- Ich hole die Kinder vom Kindergarten ab. – Vyzvedávám děti ze školky.
Když si potřebujete pro něco zaběhnout, typicky pro zapomenutou věc, použijte holen.
Když někoho vyzvedáváte, je jasnou volbou abholen (pozor, předpona je odlučitelná, podívejte se výše na příklad). Kdybyste totiž šli „für Ihre Kinder in den Kindergarten“, znamenalo by to, že tam jdete místo nich. Hezká představa, ale tak jste to asi původně nemysleli.
