Možná jste to už někdy slyšeli, ale výslovnost úzce souvisí s německým pravopisem. To znamená, že když víte, jak slovíčko zní, jste schopní ho i správně napsat. A naopak, když vidíte psanou formu, víte, jakou délku samohlásek zvolit.
Zásadní je si uvědomit, že souhláska (b, c, d, f, apod.) ovlivňuje samohlásku před sebou. V praxi se nám pak může stát nedorozumění tak, že slovo vyslovíme dlouze, když má být vysloveno krátce či naopak. Podívejme se na pár užitečných příkladů:
