Je přirozené, že v cizím jazyce kopírujeme slova a vazby z češtiny. Třeba, že máme hodné sousedy nebo hodného manžela:
- Unser Nachbar ist sehr brav.
- Unser Nachbar ist sehr nett. – Náš soused je velmi milý.
České přídavné jméno „hodný“ v němčině odpovídá většinou německému „nett“ (milý):
- Das ist sehr nett von dir, dass du mir hilfst. – Jsi hodný, že mi pomáháš.
- Sie hat einen netten Mann. – Má hodného manžela.
„Brav“ se v němčině používá velmi specificky: ve smyslu poslušný (Martin ist ein braver Junge. – Martin je poslušný kluk.) nebo negativně pro lidi, kteří jsou až moc hodní:
- Du hast aber einen braven Mann! – Ty máš za manžela ale troubu!
- Sie hat brav gespült und ihre Hausaufgaben gemacht. – Poslušně/Hezky umyla nádobí a potom si udělala úkoly.
Takže pozor na faux pas! Je Váš manžel „nett“ nebo „brav“?