U sloves, která se nám mohou zdát podobná a která dokonce i patří ke stejnému tématu, se nám stává, že popleteme jejich význam. Ne vždy taková záměna způsobí nedorozumění nebo překážku v komunikaci, ale někdy nás může dostat i do nesnází. Dnes se podíváme na jedno z těch „lehčích“ nedorozumění: aufwecken – probudit X aufwachen – probudit se
Zatímco pro „aufwecken“ potřebujeme vnější podnět, který nás ze spánku probere do bdělého stavu, „aufwachen“ použijeme, pokud se vzbudíme sami. Takovým oslím můstkem může být, pokud již znáte slovíčko r Wecker – budík. Má totiž stejný kořen a je tím vnějším impulsem, který nás probudí.
Mutter:
- „Kinder seid leise! Sonst wacht ihr den Papa auf.“
- „Kinder, seid leise! Sonst weckt ihr den Papa auf.“ – „Děti, buďte zticha! Jinak vzbudíte tátu.“
im Hotel:
- „Können Sie mich bitte um sieben Uhr wachen?“
- „Können Sie mich bitte um sieben Uhr wecken? – „Můžete mě vzbudit v sedm hodin, prosím?